1. Anotace

Běžela jsem dlouhé hodiny lesem a nemohla popadnout dech. Plíce jsem měla zaplněné ledovým vzduchem. Jehličí se mi zařezávalo do mých bosých nohou a vítr si pohrával s mým tělem, ale ani to mě nedokázalo zastavit.

Dlouhé měsíce věznění se na mě podepsaly a vidina svobody se každým mým krokem blížila. Nemohla jsem přestat běžet! Nemohla! Zabil by mě a pohodil mé tělo někde po lese. Věřila jsem, že je to dobrý člověk, kterému pouze ublížil osud, ale spletla jsem se. Bylo to chladnokrevné monstrum. Všude, kde se objevil zanechal rozruch a strach.

Byl jako tornádo, které nejde zastavit. Prozrazoval ho jen jeho černý plášť pod, kterým ukrýval nejen své tělo, ale i obličej.

Jeho činy ho ale doprovázely na každém kroku. Smrt říkávali mu lidé a daleko od pravdy to nebylo. Zabil každého, kdo se mu postavil do cesty. Zabil každého, kdo neuposlechl jeho rozkaz. A teď jsem byla já ten po kom šel.

Mohutný stín se schovával za stromy, které tu byly všude okolo. Už jsem dál nemohla. Padla jsem na kolena a podívala se do jeho očí. Byl to vlk.

Majestátní zvíře vystoupilo ze svého stínu a predátorským krokem se ke mě pomalu blížilo. Už na dálku jsem cítila jeho horký dech a viděla sliny, které mu stékaly po tlamě. Náhle se z druhé strany zjevila postava muže v černém plášti s kapuci na hlavě. Smrt

Na muže v plášti po chvíli zaútočil vlk. Stachy jsem sledovala boj, který se přede mnou odehrával. Nedýchala jsem a jen tupě sledovala dění okolo. Vlk totiž nebyl sám. Byla tady celá jeho smečka.

Z posledních sil jsem se pokusila rozeběhnout, ale po pár desítkách metrech jsem zakopla o jeden z bludných kořenů. Při pádu jsem se praštila do hlavy a mou mysl zabalila černá pokrývka.