12. Kouzlo vaření

 

Přijížděli jsme ke krásné a útulné restauraci u jednoho odlehlého jezera. Protože Flořina snaha něco upéct nevyšla. Doteď to vidím před očima a zvedají se mi koutky v úsměvu... 

,,Tak s čím ti pomůžu?" jakmile jsem zaznamenala, že se Nathan chytl misky, vzal do rukou mouku a bez toho aby ji odvážil začal její obsah sypat do misky jsem věděla jedno... ,,Co kdybych pekla já a ty jsi mi o sobě něco řekl?" zkoumavě se na mě podíval něž dodal... ,,Myslíš si že neumím vařit, protože jsem to jídlo jednou spálil?"  ,,To v žádném případě, ale já si vymyslela že něco upeču a tak tě tím přece nebudu obtěžovat a navíc jsi mi chtěl něco říct..." vítězně jsem se nakonec usmála a i on se usmíval, když si sedal na barovou stoličku.

Vzala jsem váhu a mouku zvážila, dodala jsem cukr, vajíčka, olej a trošku soli. Mezitím jsem rozehřála troubu a už do ní  dávala těsto na korpus.

Znáte takovou tu chvilku, kdy jste zabraní do rozhovoru a vyruší Vás až smrad něčeho spáleného? Ne? Já do dnes taky ne! ,,Sakra, já to spálila!" posmutněle jsem se podívala jeho směrem. Ležel na sedačce a smál se!

,,Dobrý den, mám tady rezervaci na jméno... " řekl jsem směrem k paní u pultíku a chtěl pokračovat, ale zastavil mě hlas odněkud z dálky, Georg. ,,Nathanieli tak rád tě zase vidím a tohle je tvoje družka? Je nádherná a oproti tobě taková malinká." jako by mi po těchto slovech vyschlo v krku. 

-------------------------------

,,Dobrý den Luno, jsem majitel Georg Skwisch tak strašně rád Vás poznávám a jsem také velmi..." řekl mým směrem muž a podával mi ruku, kterou však chytl Nate. ,,To by k seznamování stačilo, přišli jsme na jídlo ne čajový dýchánek." ,,Jistě Alfo... v tom případě mě následujte ke stolu, který je pro tento večer jen váš!"

Bylo to tu kouzelné. Seděli jsme u velkých oken s výhledem na rozlehlé jezero a pozorovali západ slunce, až do chvíle než nás vyrušil hlas číšníka.  ,,Dobrý den, navrhnul bych dnešní menu, ale mám vám vzkázat od šéfkuchařem že si pro vás připravil speciální chod, pokud se neurazíte."

-------------------------------

Nathan i Flora si celou dobu povídali. Vychutnávali si steak s chřestem, omáčkou a pečeným bramborem. Dokonce si dali vafle se šlehačkou a ovocem, kterými byla tato restaurace proslulá. 

Nakonec dojedli dezert, dopili víno a Alfa zaplatil. Avšak byli tak zabraní do svého rozhovoru, že si nevšimli postavy, postávající na kraji lesa, která je bedlivě pozorovala. Byla to náhoda nebo jim opět hrozilo nebezpečí?  

Když už oba seděli v autě Nathan se otočil směrem k dívce...  ,,Jsi připravená na překvapení?"