10. Moje ideální partnerka...

 

Sluneční paprsky mě šimraly po tváři a já zakňučela jako nějaké raněné zvíře. Po celé místnosti vládl chlad a pravděpodobně tomu bylo příčinou dokořán otevřené okno na což jsem zakňučela znovu. Zima! Podívala jsem se po pokoji a znamenala malý papírek na nočním stolku a natáhla se pro něj. 

,,Promiň mi to, musel jsem jít na poradu, ale do osmi jsem u tebe i se snídaní do postele. Nevylézej z ní, jsi stále nemocná a nechci aby ti bylo ještě hůř. Až se vrátím, postarám se o tebe a  chci si o všem promluvit...

tvůj Nathan "

Hodiny byli hned vedle dveří. Bylo teprve sedm hodin, takže jediné řešení, jak ze sebe neudělat rampouch bylo vstát a zavřít okno. Zabalená v přikrývce jsem k němu proto doběhla a zavřela ho. Omylem jsem při tom ale narazila do složek co byly na stole, které se rozsypaly na zem. Sehnula jsem se pro ně, ale můj pohled padl na nadpis jediné... .

Vím, že je to neslušné ale moje zvědavost mi nedala když jsem uviděla složku s tímto nadpisem.... "Moje ideální partnerka"

Seděla jsem na posteli s pusou nevěřícně otevřenou a četla popis jeho ideální partnerky. Nepodobala jsem se ani trochu  ženám, která se mu líbily... 

1. musí to být dlouhovlasá blondýnka s vlasy rovnými jako hřebík

mezitím co já měla vlasy sotva do půlky zad, hnědé a kudrnaté

2. musí mít štíhlou, vysportovanou postavu, pravidelně běhat a minimálně metr sedmdesát 

já měla sotva metr šedesát a běžela jsem jen ve stavu nejvyšší nouze a taky jsem neměla štíhlou postavu, ale nebyla jsem ani tlustá... jsem takový ten průměr

3. musí být realistka a už vůbec ne snílek

no... vždycky jsem snila o tom, že si otevřu malou knihovničku s velkými akvárii po stěnách, kde budou tisíce rybiček... byla, jsem a budu snílek...

4. to nejdůležitější! MUSÍ BÝT VLK

no... má cenu říkat že nesplňuji ani poslední bod?

Vstala jsem z postele a vydala se do koupelny, kde jsem si nalila skleničku vody a pozorovala se v zrcadle... . Můžu začít běhat!? Tím pádem budu mít vypracovanou postavu a třeba při tom i trochu vyrostu tak o pět spíš deset centimetrů? Nebo můžu brát nějaké prášky? A taky můžu zapomenout na své sny a myslet víc reálně... . No, ale co s tím posledním? Co s tím že nejsem vlk ale víla? Jsou na to také léky?

V tu chvíli jsem slyšela jak cvakly dveře a jeho hlas. Jak dlouho jsem tu byla? ,,Floro nesu snídani, víš o tom, že jsi měla vydržet v posteli?" při posledních slovech už stál u dveří do koupelny a díval se na můj odraz v zrcadle stejně tak, jako já na ten jeho. ,,Copak se děje? Ty pláčeš?" Záporně jsem zavrtěla hlavou a zavřela oči... tiše jsem s uchechtnutím zašeptala jeho slova, která byla napsaná na titulní stránce obálky "Ideální partnerka"