13. Záhadná obálka

 

Zaparkovali jsme před cihlovou budovou, která byla na okraji města. Na sobě měla velký nápis "Библиотека". Na trávníku pod terasou byl  postavený světle dřevěný, paletový nábytek . ,,Co je to za nápis?" otočila jsem se směrem k Nathanovi, který se jen pousmál ,,Smečka má předky v Rusku" ,,A co to tedy rusky znamená?" a mou další otázku s úsměvem úplně odbyl ,,Pojď" 

Vešli jsem po pár schodech na malou terasu a z ní vkročili rovnou do budovy. Uvnitř se nacházela předsíňka, ze které vedly troje dveře. Otočila jsem svůj nechápavý pohled k Nathanovi... co tu děláme, ale on jen s úsměvem přikývl. ,,Otevři je"

 Roztřesenou rukou jsem chytla po prvních dveřích, kde byla malá koupelna sladěná do bílo mentolové barvy. Další dveře vedly do malé šatny s obřími okny místo zdí s výhledem na zahradu a spoustou židliček.

Teď jsem stála před dvoukřídlými, dřevěnými dveřmi a bála se co tam bude... co když mě sem zavře, protože v těch dalších dveřích je třeba sklep nebo tam taky může být ... . Něčí ruka se dotkla mé paže a já leknutím vyskočila. ,,Klid, ale je tu trošku zima, ještě se tu netopí... co ty dveře otevřít? Stojíme tu takhle už deset minut... ."

Konečky prstů jsem jemně zatlačila na kliku... 

-----------------------------------------

Jen sledovala místnost před námi a nic neříkala, stejně tak jako před chvílí ty dveře. Začínal jsem se bát, že jsem udělal chybu a neměl jsem to tu kupovat. ,, Floro.. pokud se ti tu nebílí, můžeme to prodat a už sem nikdy nemusíš vkročit nebo to celé předělat, zbourat nebo taky.." v tu chvilku na mě její drobné tělíčko vyskočilo a obejmulo mě. ,,Můžu tu zůstat? Alespoň den, ne ne spíš dva? Prosím... budu hodná a všechno po sobě uklidím a... ." ,,Je to tu tvoje vílo" ,,M-Moje?" po jejích nechápavých slovech se mi rozezvonil telefon. Jen se usmála a ukázala že půjde dovnitř.

Vyšel jsem ven a přijmul hovor... ,,Co chceš?!" ,,Alfo máme problém..." odpověděl jeden z mých hlídkařů ze smečky ,,Hmm... vyřešte to, teď nemám čas!" už jsem pokládal telefon, když... ,,Někdo tu byl... a... a... našli jsme... . Byla před vaším domem nějaká složka... nikdo, ale nikoho neviděl a taky..." skočil jsem mu do věty ,,Jsme tam do deseti minut... najdi pachovou stopu! Než přijedu chci vědět, kdo a proč ji tam dal!"

----------------------------------------

Nathan vešel do místnosti a uviděl Floru jak přerovnává knížky. ,,Copak to děláš" leknutím jí jedna knížka vypadla. 

-----------------------------------

,,Jsi jak duch to máš jako v popisu práce strašit lidi?! Promiň, nechtěla jsem ji upustit..." podal mi knížku, oprášila jsem jí a položila na správné místo zpět do poličky... . ,,Někdo dal  knížku Čas čarodějnic od Deborah Harknessové mezi hororové knihy... blázen!" nechápavě jsem zakroutila hlavou a dala ji zpět do poličky Světová fantasy, která byla opodál a kam taky patřila. 

,,Musíme už jít" ,,A nemohla bych tu zůstat přes noc?" podívala se na mě štěněčím pohledem a já už měl na jazyku slovo ano, ale vzpomněl jsem si na tu složku... . ,,Pojedeme sem hned zítra a vezmeme sebou někoho ze smečky aby to tu uklidili paní majitelko" usmál jsem se na ni a bral ji za ruku, když jsme vycházeli ven.

Celou cestu jsem neposlouchal nic jiného než věty o knihovně. Prý se tam musí utřít prach a celkově vše uklidit, přeskládat přeházené knížky, zavedou se kartičky pro lidi co si budou chtít něco přečíst a dodělá se tam k tomu i malá kavárnička... s úsměvem jsem ji pozoroval, ale stále jsem byl z té složky nervózní... . Proč by ji někdo nechával zrovna před našimi dveřmi?  Co v ní je? 

-----------------------------------

,,Vítejte Alfo, Luno, jaká byla večeře ...." ,,K věci!" zavrčel jsem podrážděně a o chvíli na to jsem ucítil její ruku, jak se dotkla té mé a lehce jí stiskla... uklidňovalo mě to. ,,Jistěže Alfo, tady je ta složka"... . Vytrhl jsem mu jí z ruky a podíval se dovnitř.