18. Volaný účastník hovor nepřijímá... zavolejte prosím později...

 

Usrkl jsem ze skleničky, kterou jsem pevně svíral v ruce a opřel se o zábradlí na balkóně. Výhled na temný les mě ničil... každý den, jak už tomu bylo poslední  tři měsíce neustále. Viděl jsem ji všude a to byl důvod, proč jsem to tady nenáviděl! Sáhl jsem si do zadní kapsy a vytáhl malý pomačkaný papírek... to jedné co mi po ní zůstalo... .

Bude to tak pro nás lepší... čím dřív zapomeneš tím líp... já už se nevrátím... 

,,Tím, že jsi zničil už čtvrtý boxovací pytel a polovina smečky je ráda, že chodí se ti nevrátí!" Tohle bylo poslední tři měsíce zakázané téma a Oktagon to moc dobře věděl... rozhodně to neměl říkat. Strhl jsem ze sebe boxovací rukavice a proměnil jsem se ve vlka... . ,,Ona je moje! Jsem jediný, kdo o ní bude mluvit Oktagone! MOJE!" zavrčel jsem mu do obličeje, když se v místnosti rozezvonil jeho telefon.

Oktagon došel k tašce, vytáhl telefon a chtěl odejít aniž by se na mě podíval, ale tentokrát ne! Tentokrát už se to nestane! Věděl jsem, že volá ona... moje malá družka volá raději jemu než svému druhovi! 

Pár rychlých kroků, vytržení telefonu z jeho ruky a vražedný pohled mi stačili. ,,Nathane... kdyby s tebou chtěla mluvit zavolala by ti sama!" zaprotestoval Oktagon a zkusil se znovu natáhnout pro telefon, ale to já už zmáčkl tlačítko na přijetí hovoru a čekal, až po třech měsících uslyším její sametový hlas. ,,Ahoj Oktagone" Tohle mi chybělo, její jemný hlásek... ,,Jen jsem ti chtěla říct, že jsem objednala ty knihy co byly potřeba a vyplnila papíry pro účetní, jenom jí vyřiď že u položky třináct má být.."

,, Floro?" zašeptal jsem nevěřícně, bylo jako zázrak ji po měsících opět slyšet. Její hlas na druhé straně rázem utichl, věděl jsem že nezavěsila, protože jsem slyšel její zrychlený dech a dokonce cítil, jak začíná panikařit. ,,Maličká, prosím musíš mi..."Hovor se v polovině mé věty ukončil. Pokusil jsem se rychle vytočit její číslo, ale jedinou odpovědí mi byl operátor... ,,Volaný účastník hovor nepřijímá, zavolejte prosím později..."

------------------------------------------------

No... prošvihli jste toho za poslední dny hodně... ! Utekla jsem od svého druha, našla si práci jako barmanka v jednom z nočních klubů a s těží platila nájem malého bytečku a věcí do knihovny, co byla v Nathanové smečce... . Přece jen, byla stále moje a já měla odpovědnost za všechny náklady. Ale nestěžovala jsem si... dobře, nestěžovala jsem si pořád! 

Položila jsem hovor, když v tu chvíli někdo zaklepal na dveře... . Krev mi ztuhla v žilách a já nahlas polkla. Rychle jsem prolítla pohledem místnost a hledala místo pro úkryt. ,,Floro no tak... to jsem já Nyx a pokud mi neotevřeš, tak jim tady ty dveře vyrazím!" 

,,Někdo si s ním už musí promluvit." postěžovala si Nyx hned, když jsem ji otevřela dveře a pozvala ji dovnitř. ,,O čem s ním má někdo mluvit?" nechápala jsem, už nebyl moje starost a já o něm nechtěla mluvit. Bolelo to, tam moc to bolelo! ,,Třeba o tom, že se nestíhají dokupovat nové boxovací pytle, protože je rychleji ničí! Polovina smečky je ráda, že chodí a on, jak debil nemůže přestat! Zabil dvacet samotářů jen proto, že vstoupili na jeho území a ani se jich nezeptal na důvod! Má spory snad s každou smečkou, která existuje a pokud s ní nemá spory tak už ta smečka není!" Zalapala jsem po dechu a podívala se na ní. ,,T-To myslíš vážně?" Nyx přikývla a smutně si povzdechla. ,,Bojím se o Oktagona... chodí s krvavím tričkem skoro každý den, nebýt Alfa je na tom jak zbytek smečky! Nechci aby se mu něco stalo, když máme děti... nechci tu zůstat sama! Nechci být matka samoživitelka!" rozplakala se mi na rameni.

,,Před chvilkou jsem volala Oktagonovi, ohledně koupě nových knížek do knihovny." zašeptala jsem tiše, když jsem si byla jistá, že už je klidná. ,,Vzal... vzal to Nathan" ,,Cože?" vystrašeně se na mě podívala. ,,Položila jsem mu to." ,,Sakra Floro." odfrkla si a probodla mě pohledem. ,,Jak dlouho mu budeš zakazovat tě vidět? Kdyby jsi byla označená je u tebe! Má být u tebe! Bydlíš v rozpadajícím se paneláku, ta ženská u které pracuješ ti nedává skoro žádné peníze a pokud ano jdou na nájem téhle barabizny nebo smečkové knihovny!  Nemůže ti z platu zůstat víc než pár stovek! Tak mu sakra, alespoň zavolej a přestaň platit knihovnu, protože tady tohle na tebe za chvilku spadne!" věděla jsem, že má pravdu, ale mě peníze stačily a šetřit jsem nepotřebovala! Dobře... potřebovalo by to tu malou rekonstrukci a hlavně vymalovat, ale na to nezbývaly náklady!

--------------------------------------------

V nočním klubu to žilo! Lidé se mačkali na tanečním parketu, barman nestíhal plnit objednávky a Flora se mezi tím vším chaosem procházela líným krokem směrem k šatnám pro zástěru. Udělala si vysoký culík, natřela rty rudou rtěnkou a zadívala se na sebe do zrcadla! "Buď milá a poslouchej všechny ty narážky s úsměvem! Třeba bude dnes nějaké slušné dýško a ty si zajdeš pro kebab do stánku s rychlým občerstvením" zamumlala si pro sebe a zaklapla dvířka skříňky.

TO OVŠEM NETUŠILA, JAK SE JEJÍ PLÁNY POKAZÍ... CO BUDE NÁSLEDOVAT PO KLIDNÉ SMĚNĚ A NIČÍM NERUŠENÝCH MĚSÍCÍCH KLIDU... ?